Třetí víkend v květnu jsme se rozhodli vydat na puťák, při kterém bychom si protáhli nožky a zkusili si spaní v jeskyni a né v žádné teplé chalupě. Abychom to neměli tak jednoduché, počasí se nám rozhodlo zkřížit cestu bouřkami, a tak jsme se při bojové poradě rozhodli se na páteční noc schovat v naší milé klubovně v Hanychově. Tam jsme si před příchodem večera a deště zahráli nějaké hry venku. Když se setmělo a začalo hřmít, stáhli jsme se dovnitř a užili si večerní chvíli ve stylu. Vytáhli jsme deskovky, rozdělili se do skupinek a mohli jsme začít hrát!
Jakmile na nás začala dopadat únava, vedoucí přišli s nápadem na promítání filmu, což jsme ocenili. Zalezli jsme si do spacáků a nejdéle s koncem filmu jsme usnuli. Ráno jsme byli vzbuzeni hudbou, sbalili jsme si, dostali hrnek s instantní kaší, což bylo milé překvapení, a po dojedení jsme se vydali na vlak směrem do České Lípy. Sluníčko se rozhodlo sledovat naši cestu, a tak nás provázelo až do večera. Původní plán byl zkusit si spaní v jeskyni, ale když jsme objevili převis, tak jsme nemohli odolat a zkusili si to tam! Trampové osídlující převis před námi se nás zalekli a přenechali nám ho volný 🙂 Po tomto „úspěchu“ jsme si začali chystat večeři, zahráli si pár her, jak už kecacích, tak i pohybových, připravili si místo a opět ulehli do spacáčků.
Trojice bláznivých hrdinů se rozhodla se kouknout na východ slunce, který si užili a vyfotili pár fotek (na které se můžete sami kouknout 😉 ) Po dobrodružném vstáváním jsme si úspěšně uvařili snídani a vydali se na cestu do Sloupu v Čechách, prokličkovali ním a doťapali až do Cvikova na autobusák. Jako odměnu, za tuto náročnou výpravu jsme si zvolili nanuky, které byly skvělé. V autobuse jsme si spokojeně oddechli, v Liberci jsme se rozloučili a vydali se každý svou cestou.
Lenka, podrádce Poštolek